Každý v domácnosti používáme mouku, ale ani já jsem neměla ponětí, kolik druhů mouka vlastně skýtá :). Tak tedy dnes to bude lněná mouka.
Lněná mouka a její výroba
Mouka se získává také mletím lněných semínek zbavených oleje, čímž se prodlouží její trvanlivost. Chuť mouky je neutrální a má stejně jako lněné semínko bobtnat a působit lehce projímavě. Je proto důležité doplňovat jídelníček o tekutiny, které se na lněné semínko navážou. Vzhledem k účinkům mouky se doporučuje konzumovat cca 1 polévkové lžíce mouky denně.
- zdroj rostlinné bílkoviny (vhodná pro vegany)
- vhodný doplněk výživy pro sportovce a vegetariány
- 100 g mouky obsahuje 40 g bílkovin (2x více, než maso)
- obsahuje velmi nízké množství sacharidů (1,4 g)
- extrémně vysoký zdroj vlákniny (34 g/100 g)
Nutriční hodnoty lněné mouky:
Energie 1346 kJ / 323 kcal
Bílkoviny 40 g
Sacharidy 3,9 g (z toho cukry 3,8 g)
Tuky 8,8 g (z toho nasycené mastné kyseliny 0,9 g)
Vláknina 34 g
Sodík <0,1 g
Vitamin B1 1,1 mg (100 % DDD)
Vitamin B6 1,2 mg (86 % DDD)
Kyselina listová 280 µg (140 % DDD)
Hořčík 760 mg (203 % DDD)
Vápník 120 mg (15 % DDD)
Takové praktické využití v jídelníčku: je vhodný do proteinových nápojů, koktejlů, müsli, jogurtů, na pečení i do polévek...jak vidíte prakticky se dá opět nastrkat do všeho dle naší fantazie.
Co je rozhodně důležité, je dostatečné doplňování tekutin. Stejně jako samotné lněné semínko, má lněná moučka silné nabopnávající vlastnosti.
Možná, co by stálo za úvahu, když si třeba kupujete slabší proteinový nápoj, můžete si právě obsah bílkovin zvýšit přidáním této moučky. Já třeba používám 80% protein, takže tady už je to opravdu bílkovinnová bomba, a tím že lněná mouka změní svůj objem je tenhle drink potom opravdu výživný.
Lněná semena jsou výborným zdrojem jedné z esenciálních kyselin, a to alpha-linoleové /ALA/ - jejich metabolické deriváty mají výborný vliv na kardiovaskulární, neurologické a hormonální zdraví. Současný člověk je ale v současné době oproti býložravcům velmi znevýhodněn sníženou schopností přeměny základních esenciálních mastných kyselin na další esenciální mastné kyseliny s dlouhým řetězcem. Logické...U člověka se tato schopnost přirozeně snížila, když naši předkové začali s živočišnou stravou. V této živočišné stravě jsou už v určité míře tyto deriváty připraveny k přímé konzumaci. Nebyla tedy dlouhou dobu potřeba, aby náš organismus celý tento proces zastřešoval, prostě to už někteří živočichové udělali za nás.
Myslím si, že je dobrou cestou, aby se opět v našem jídelníčku objevila "přirozená strava", aby náš organismus nezapomínal na původní nastavení :)
Žádné komentáře:
Okomentovat